Pavel Hak: Trans, Paper Jam, Hradec Králové 2020
Obálka Hakovu knihu představuje jako překlad francouzsky napsaného románu, jímž si český emigrant ve Francii vydobyl slávu autora „zcela výjimečného jevu“, tedy „mimořádného, hluboce zneklidňujícího a násilného díla“. Přiznejme tady, že obálka má svým způsobem pravdu : Hak svůj román Trans skutečně sepsal zručně a potenciálnímu čtenáři velmi působivě předvedl přemnohé hrůzy, které mohou lidé dnes někde na světě prožívat.
Hrdina románu se jmenuje Wu Tse, ale není to žádný vůdce, nýbrž jedinec vzdorující člověčenstvem vygenerovanému, všepro- stupujícímu zlu. Jeho příběh se začíná kdesi v Asii, kde vládnou soudruzi, takže jediným dostupným pokrmem je syrové lidské maso. Ale i to si musíte urvat ve chvíli, když po vás zrovna nikdo nestřílí, neboť stát si své všude se válející mrtvoly chrání. Není proto divu, že Wu Tse s nasazením života emigruje: přeplave hraniční řeku a vydá se za nadějí, že někde možná bude líp. Tohoto ideálu se ale do konce vyprávění nedobabrá. Naopak: k autorovu a možná i čtenářovu potěšení je mu dáno poznat další podoby lidské krutosti, neustále se pohybovat na hraně mezi životem a smrtí a tu a tam i sám zabíjet. Jen díky své nezdolnosti tak mimo jiné přežije rozmanité podoby kořistnické manipulace s emigranty, potopení lodi, barbarství lidožroutských kmenů, epidemii, němčourské biologické pokusy na lidech i neochotu civilizovanějších zemí přijímat přivandrovalce. A nechybí ani situace, kdy musí žít až po krk – a to doslova – ve fekáliích.
To všechno je vykresleno emociálně a sugestivně. Jen si nejsem jist, zda opravdu jde o varovnou evokaci apokalypsy, anebo spíše o počteníčko pro unuděného bílého muže, jenž si po dobrém jídle zalenoší tím, že se pro zábavu vydá do fikce plné hladu, mocenské zvůle, násilí, smrti a příležitostného divokého sexu, nejlépe análního.